Můj vysvlečenej deník

26. srpna 2008 v 11:55 | Mársina |  • Movies + Books
Tuhle knížku mi podcpala kámoška (teď ti za to dženkuji Zlat). Prej je to trhák roku a měla bych si to přečíst. Autorkou je prý nějaká Johana Rubínová, které nakonec její profesor češtiny nabídl,jestli by nechtěla svou knihu, tedy právě tento Deník, vydat. Je to prej skvělá knížka (řikala Zlat). No,neočekávala jsem od toho že mě to tak moooc chytne. Řikala jsem si "No to bude paráda, pubertální kecy nanynky, se kterou se rozešel kluk a teď si bude vylejvat srdíčko skrz tuhle knížku...." Prostě se mi do toho ani nějak nechtělo.
Ovšem když jsem knížku otevřela, odhodlaná teda aspoň přečíst pár stran, zaujala mě opravdu hned. Hlavně upe první věta : "Bavíte se vůbec vy holky někdy vo šukání?" zeptal se mě dneska večer Ondřej.... →Ano ano,takhle to opravdu začíná. V knížce si Johana opravdu nebere žádné servítky, líčí věco takové jaké jsou, prostě jednoduše řečeno = autentické zápisy. Johanin život ji, v období kdy píše svůj Deník, přichystá nemalá překvapení. Například že její kamarádka Káča otěhotní s borcem, kterej Káču s Johanou veme stopem, když utečou Káčininýmu tyranskýmu ftoříkovi,nebo že její kamarád dostane leukemii, zjistí okolnosti ohledně matčiny smrti, která Johaně umřel už když byla velice malá. No prostě nemá cenu sem psát všechno ... Prostě si tu knížku kupte, nebo pujčte, nebo jí někde schrastěte a PŘEČTĚTE si jí. Doporučuju hlavně holkám, i když bych řekla že pro kluka by to mohlo být ještě zajímavější. A přiznejme si, kterej kluk by se "ponížil" ke čtení pro holky! Ach ta klučičí EGA! 8-)
Takto kniha vypadá↓
Dám sem ukázku z knížky, abyste kdyžtak věděli do čeho jdete, než si ji koupíte ....

kapitola:
Pondělí 15. května 2006

"Bavíte se vůbec vy holky někdy vo šukání?" zeptal se mě dneska večer Ondřej.
Vyletělo to z něj v úplně nevhodný situaci - když jsme se náhodou potkali při venčení našich psů v hruškový aleji. Řekl to strojeně jak ochotnickej herec a divně koukal, takže mi bylo hned jasný, že si na mě tu otázku pěkně dlouho připravoval.
Ondřeje mám svým způsobem ráda. A tak jsem se ani nezachechtala, jak mi poroučelo něco vevnitř, ani neudělala takovej ten rozpačitej ksicht, jak dělá Andy, když se bavíme... no, vo šukání, ani jsem ho nezpražila: "Taky bys chtěl, abych tě tam měla, co, ty úchyle?", jak by to udělala Kasandra, která je přece jenom v některejch věcech vostřejší než já, a ani jsem se neotočila a neodešla, jak by to udělala Káča.
"To víš, že se vo tom bavíme," řekla jsem jakoby nic.
Ondřej ožil a přestal bejt červenej. "Vo čem že se bavíte?" dorážel na mě.
"No vo tom, jak jsi povídal."
"Vo šukání?" polkl. "Tak proč neřekneš nikdy to slovo nahlas, když se vo tom bavíte? Řekni ŠUKÁNÍ! Zkus to říct..."
"Hele, nepřeháníš to?" smahla jsem ho.
Trochu mě těma pubertálníma kecama zklamal. Známe se odmalička, nadbíhal mi už v sedmý třídě, ale vždycky dokázal udržet hormony jakž takž pod kontrolou, a teď tady takhle pitomě žvaní a vohryzek mu poskakuje nahoru dolů. Ondřej Pobuda. To jméno se k němu stoprocentně hodí.
Kasandra o Ondřejovi říká, že vypadá jako typickej emo. To jsou takový ty kluci, co nosej nepěstěnou patku, maj hlubokej pohled, choděj v kostkovaný košili, hrajou v kapelce na kytaru, píšou cobainovský texty, ve kterejch podezřele často používaj slovo emotion, a v jednom kuse páchaj demonstrační sebevraždy, nebo o tom aspoň mluvěj. Ale já vím o Ondřejovi svý. Umí se přetvařovat a klamat tělem. Sice má nepěstěnou patku i ten hlubokej pohled, ale na kytaru nehraje a sebevraždy nepáchá. A navíc - správnej emo tiše trpí a neříká nahlas slova jako šukat.
Ale když to tak vezmu kolem a kolem, tak se vlastně s holkama o šukání nebavíme. Teda... samozřejmě že se o něm bavíme, ale málokdy tomu říkáme takhle. Kasandra tohle slovo použila, když jsme nedávno seděly v cukrárně, a Andy úplně vážně zaskočilo. Ale jinak Kasandra, když o tom vykládá, tak většinou používá obyčejný obraty jako spali jsme spolu, rozdali jsme si to nebo povyrazili jsme se. Ovšem když se dostane do ráže, uklouzne jí třeba dělali jsme to jak červený mravenci nebo hodili jsme si hrbem, což je jedna z úspěšnejch hlášek našeho kamaráda Havrlanta. A vlastně přede mnou klidně řekne i to Ondřejovo slovo šukat. Káča říká v podstatě jenom milovali jsme se a Andy... Andy spíš jenom poslouchá, protože k těmhle věcem nemá kvůli nedostatku zkušeností co říct.
"No tak jsme si hezky popovídali," ušklíbla jsem se, připnula na vodítko Keríka, což je náš labrador, a šla domů.
Ondřej tam stál a volal na svýho kokra: "Ke mně, Devile, ke mně!" a určitě si v duchu nadával, že to pěkně podělal. Ale co taky čekal? To si myslel, že mě těma řečma rozdychtí a zalezeme spolu do křoví, kde... to budeme dělat jako červený mravenci?
.... no jak sami vydíte, je to fakt hustý počteníčko! Ještě sem hodim jednu kapitolku a to takovou, která v deníku vůbec nevyšla a autorka ji uvedla pouze na svym webu a to tuto:
tohle ↓ o tomto článku napsala sama autorka:
Následující příběh byl původně součástí kapitoly Třetí kalhotky. Vyhodil ho nakladatel, protože jednak se mu zdál už moc sprostej a jednak jsem ten příběh zaznamenala dýl než rok po tom, co se stal. No a jak jsem si už všechno do detailu nepamatovala (třeba názvy těch erotickejch pomůcek), tak jsem to rekonstruovala společně s Hagridem a strašně jsme se hádali, jak to tenkrát přesně bylo a co kdo řekl nebo neřekl. Nakladatel pak rozhodnul, že je z tý historky Hagridovo kibicování cejtit a vyškrtnul ji sakumprásk celou. Já jsem si ji ale schovala a tady ji máte. :-)
Dárek pro Kasandru
Já bych teda do sexshopu nikdy nevlezla. Ani ze zvědavosti. No tak dobře, kecám, ze zvědavosti jsem tam jednou vlezla. Ale fakt jenom jednou. A hanba mě fackovala - ne kvůli tomu, co jsem tam viděla, ale spíš kvůli tomu, co jsem slyšela.
Bylo to před Kasandřinejma narozeninama. Havrlant přišel s tím, že bude děsně vtipný dát Kasandře robertka. Mně to teda vůbec vtipný nepřijde, zvlášť když tenhleten dárek navrhuje Havrlant pokaždý, když má některá holka ze třídy narozeniny. Je jasný, že sprosťáka Havrlanta sexshopy přitahujou jak můru lampa, ale jít tam jenom tak, vočumovat a nakonec si nic nekoupit mu asi přijde blbý, takže vyhledává různý příležitosti, jak spojit příjemný s užitečným. Naštěstí se mi to vždycky povedlo Havrlantovi rozmluvit.
Dávat robertka třeba takový Andy, Káče nebo Saše je uhozený a ke všemu nevkusný, ale pokud jde o Kasandru, říkala jsem si, že by to moh bejt docela praktickej dárek. Kasandra se totiž pár dnů předtím prořekla, že před časem dostala od sestřenice vibrátor a teď jí ho zase musela vrátit, protože se pohádaly. Pochopitelně jsem se zajímala, co s tím použitým robertkem hodlá sestřenice proboha dělat, a Kasandra řekla, ať to neřeším, že Zůza byla vždycky na hlavu a že po ní jako malá dědila obnošený oblečení, takže teď se situace obrátila a Zůza bude po Kasandře dědit vojetý robertky.
No tak teda Havrlant s Hagridem šli koupit Kasandře robertka do sexshopu a já se k nim ze zvědavosti přidala. Havrlant se tvářil sebevědomě, jako že je v takovejchhle obchodech pečenej vařenej, ale když jsme vlezli dovnitř, tak znejistěl a na rozdíl od Hagrida se nezmoh ani na pozdrav. Je teda fakt, že ta slečna, co tam prodávala, na nás koukala dost s despektem, a když Hagrid při pohledu na zboží v regálech utrousil: "Já si tu připadám jako kokot mezi kokotama!", tak se zeptala přísným hlasem, co si teda jako přejeme a jestli to bude něco konkrétního.
"No, my bysme chtěli toho...," zčervenal Havrlant, "...robertka. Pro kamarádku," dodal rychle.
Prodavačka kejvla a podívala se na mě, jako bych ta kamarádka snad měla bejt já, takže jsem zčervenala taky. Prodavačka zatáhla Havrlanta s Hagridem mezi regály a já radši zůstala u kasy.
"Jestli můžu doporučit, já bych volila Beattle, to je multifunkční vibrátor," odříkávala slečna monotónním hlasem. "Je z jemného gelového materiálu, má devět programů, mezi kterými si můžete volit..." Vibrátor se rozbzučel a já si v duchu nadávala, že jsem do toho krámu s těma dvěma úchylama lezla. "Vibruje, rotuje, napravo i nalevo, bliká...," pokračovala prodavačka.
"A tenhleten roh, co z toho trčí - to je jako dráždidlo na to... na poštmistra?" zajímal se Hagrid.
"Ano, to je klitorální stimulátor," odpověděla slečna nevzrušeně a dál mlela svou. "Délka pětadvacet centimetrů, průměr tři a půl, takže je to takový univerzál. Má intuitivní ovládání..."
"Dost dobrý," souhlasil Hagrid. "Co za tu vychytávku chcete?"
"Právě ho máme v akci. Normálně stojí dva tisíce dvě stě devadesát devět, teď je za osmnáct set devadesát devět."
"To je teda pálka," hvízdnul Hagrid. "Ty do Kasandry hodláš vrazit tolik peněz?" zeptal se Havrlanta, kterej zatím mlčel jak zařezanej a asi se cejtil stejně nesvůj jako já.
"No, já myslel spíš něco decentnějšího," vysoukal ze sebe Havrlant tenkým hlasem. "Vona si kamarádka na to blikání moc nepotrpí a ty rychlosti taky asi všechny nevyužije..."
"Co kdybychom zkusili Delicious?" navrhla slečna od robertků. "Ten stojí šest set devadesát pět, je vodotěsný, dobře klouže, uprostřed má vibrační vajíčko, dá se plynule regulovat..."
"Vodotěsný... No já... já nevim...," koktal Havrlant, kterýmu zjevně přišlo moc i těch sedm stovek. "A co třeba tenhle... stimulátor Gladiator, jak tady čtu."
"To je spíš pro pány," řekla slečna s intonací, jakou používá Sába, když u tabule dusí někoho, kdo nic neumí. "Návlek na penis... Jestli má kamarádka přítele..."
Do obchodu vlez nějakej chlap a mlsně mě přejel očima. Propadala jsem se hanbou a radši se otočila a předstírala, že mě zajímaj pouta, biče a důtky, který byly vystavený vedle kasy.
Havrlantovi se očividně ulevilo, že přišel další zákazník, a rychle řekl: "My si to zatím rozmyslíme, než obsloužíte pána." Pak se přihrnul i s Hagridem ke mně.
"Tohohle trapasu jste mě mohli ušetřit," zasyčela jsem, ale ty dva měli jiný starosti.
"Kurva, kolik máme v třídním fondu?" šeptal Havrlant a poskočil mu vohryzek.
"V jakým třídním fondu, vole?" poklepal si Hagrid na čelo.
"V tom fondu, jak z něj platíme chlastačky."
"To chceš říct Lůce, ať ti proplatí z chlastacího fondu robertka pro Kasandru?"
"No a proč ne?" přejel si Havrlant nervózně dlaní zpocený čelo. "Dyť je to dárek od nás všech."
"Na to zapomeň," ozvala jsem se. "Já Kasandře žádný blikací a vodotěsný dárky dávat nebudu, tohle je tvůj byznys."
Chtěla jsem ještě dodat, že radši počkám venku, než si to tady vyříděj, ale pak jsem si to rozmyslela. Proslulej chlípník Havrlant, co se ještě před čtvrthodinou tvářil jako zkušenej vymetač sexshopů, měl najednou výraz malýho bezradnýho kloučka a mě začalo zajímat, jak z týhle situace vybruslí. Já bych se na jeho místě sebrala a koupila Kasandře kytku nebo hrníček s nápisem "Dobré ráno, miláčku", ale on by něco takovýho považoval za prohru.
Havrlant bezradně těkal očima a Hagrid se věcně zeptal: "Kolik hodláš do Kasandry investovat?"
"Dvě kila?" zvednul Havrlant obočí.
"Za to v tomhle ksindlshopu nekoupíš ani baterky do robertka," utrousil jedovatě Hagrid.
Jenže Havrlant to nehodlal vzdát, zapad mezi regály a štrachal tam. My s Hagridem jsme zatím byli nucený poslouchat, jak se prodavačka snaží chlapovi, co mě před chvílí svlíkal očima, vnutit "vibrační vaginu a zadeček v jednom". Na tomhle úžasným kompletu bylo nejzajímavější, že se jmenoval Casandra, což Hagrida tak pobavilo, že vyprsknul smíchy.
"Co stojí tohle?" slyšeli jsme za chvíli Havrlanta.
"To máme taky v akci, takže sto devadesát jedna korun," utrousila slečna a dál básnila o Casandřinejch přednostech.
Havrlant pyšně nakráčel ke kase s malou krabičkou, na který byla fotka ženský s vyšpuleným zadkem a nápis Porox. Očividně se mu ulevilo, že se nejstrašnější nákup v jeho životě chýlí ke konci.
"Co to je?" zeptal se zvědavě Hagrid a sápal se po krabičce.
Havrlant ucuknul. "Takovej robertek... Jenže menší."
"Menší?" žasnul Hagrid. "Aby se Kasandra nenasrala."
Zaplatili jsme a venku před krámem Havrlant konečně Hagridovi krabičku s nápisem Porox půjčil. Zatímco ji Hagrid zkoumal, Havrlant začal bezuzdně žvanit - zjevně si potřeboval nějak vykompenzovat svoje selhání před slečnou sexshopářkou:
"Sledovali jste tu prodavačku? Ta mrcha vyloženě potřebovala vyprášit kožich. Ta si vo to koledovala..."
"Ty bejku, víš, cos koupil?" skočil mu do řeči Hagrid. "Dyť je to anální kolík!"
Havrlantovi ztuhnul úsměv na rtech. "Jakej kolík?"
"Kolík, co si strkaj do zadku úchylové a maj z toho děsnej rauš. Ani bych se Kasandře nedivil," pokračoval škodolibě Hagrid, zatímco tu ohavnou gumovou věcičku protáčel v prstech, "kdyby ti, Havrlante, řekla, aby sis takovejhle dárek strčil do prdele."
***
Jen na doplnění: Pokud mě paměť neklame, tak Havrlant ten hroznej kolíček Kasandře přece jenom dal, ale myslím, že to přešla bez nějakejch větších komentářů. Každopádně ty její narozeniny jsme slavili v hospodě, a když jsme se před zavíračkou pakovali pryč, tak jsme ten kolíček už nemohli najít. Asi si ho vzal někdo, kdo ho potřeboval víc než Kasandra. :-)
→ kže prostě nejvíc hustá knížka,chci si ji koupit ať si jí můžu přečíst i víckrát. Jenom taky ty jo na straně 175 je zmínka o Hostivicích, luxůůůs, to je naše big city:-)
a tady kdyžtak je ta webovka Johana Rubínová
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 xx°°=D xx°°=D | 18. září 2008 v 20:43 | Reagovat

=>asi se vypravím do knihovny...zase jednou...to musí bejt gůůdová knížka celá..už podle tý ukázky

2 Mársina Mársina | 21. září 2008 v 13:43 | Reagovat

je to fakt luxusní, napsaný pro nás, puberťáky. Fakt moc doporučujju!!;-)já bych nečetla nic špatnýho, přeceee O:-)

3 aotpsxslr aotpsxslr | E-mail | Web | 16. května 2009 v 10:39 | Reagovat

plRjaj  <a href="http://djfekplvorog.com/">djfekplvorog</a>, [url=http://fdqldtrxeypx.com/]fdqldtrxeypx[/url], [link=http://kmwdwenfjisq.com/]kmwdwenfjisq[/link], http://rjgymybldktm.com/

4 Tajt Tajt | E-mail | 26. května 2009 v 14:20 | Reagovat

Hele máš tam vodkaz na starej Giovanin web. Novej jsme zbastlikovali už někdy před skoro rokem a je na www.johanarubinova.cz

5 dbxqabqjvg dbxqabqjvg | E-mail | Web | 6. června 2009 v 16:48 | Reagovat

raStAH  <a href="http://nzazpcdgqvdn.com/">nzazpcdgqvdn</a>, [url=http://jdurwmogbbyc.com/]jdurwmogbbyc[/url], [link=http://lputratbkuhv.com/]lputratbkuhv[/link], http://iojsrufosxig.com/

6 Krákulína Krákulína | E-mail | Web | 16. července 2011 v 13:52 | Reagovat

Tu knížku hledám už dlouho, ale v knihkupectví ji nemají a v knihovně jo, jenže se pořád půjčuje. Jen jsem chtěla napsat, že tento film se momentálně natáčí a v létě 2011 bude v kinech :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama